Silur začíná sedimentací černých graptolitových břidlic, postupně však přibývá vápenců. Právě vápence jsou základní horninou Českého krasu. Na konci středního devonu se usazují břidlice, prachovce a pískovce vzniklé z materiálu, které do pánve přinášely řeky z blízké vynořující se pevniny.

Hranice mezi silurem a devonem je dána stratotypem na Klonku u Suchomast (stratotyp je typická lokalita pro stanovení určité jednotky nebo hranice). Jako světový standard byl schválen na 24 mezinárodním geologickém kongresu v kanadském Montrealu v r. 1972. Další pomocný profil uvidíme na Budňanské skále u Karlštejna.