Lužní les pokrýval nivu Labe od Hradce Králové až po Litoměřice. Převládají v něm duby, lípy a jasany. Bohaté je i křovinné a bylinné patro. Zásadní podmínkou je však periodické zaplavování při jarních povodních. Výzkumy ukázaly, že pod vrstvou povodňových hlín je štěrk a písek. Labská niva byla tedy původně písčitá, porostlá jen nízkou vegetací. Pak nastala změna a v nivě se objevil lužní les. Tento zásadní zlom se podařilo datovat do 9. – 10. století našeho letopočtu (doba hradištní). Změna byla způsobena intenzivním zemědělstvím. Odlesnění mělo za následek povodně, při kterých byla odnášena půda a ukládána na údolní nivě. Lužní lesy vznikly tedy lidským, ale nechtěným zásahem do krajiny. Regulací Labe byly pravidelné záplavy odstraněny. Tím však byla také odstraněna základní podmínka existence lužního lesa. Jeden z jeho zbytků je státní přírodní rezervace Lipovka.