Zlatonosná ruda obsahuje vždy jen nepatrné množství kovu. Ten je potřeba nějakým způsobem z rudy získat. Dá se to udělat pomocí rtuti (amalgamací), nebo loužením pomocí kyanidů. Zde byl po rozdrcení rudy na písek používán kyanid sodný. Kyanidy však patří k nejprudším jedům. Právě obava z úniku jedovatých látek do spodní vody vede ekologické organizace a občany k zásadnímu odmítání pokusů o znovuotevření našich ložisek zlata.

Po vyluhování zlata zbude čistý křemenný písek. Ten byl ukládán na haldy. Ani 100 let nestačilo k vytvoření půdní vrstvy. Hromada písku v krajině je naprosto cizorodý prvek. Bez zásahu člověka by zde něco takového nikdy nemohlo vzniknout. Ani takový útvar však není bez života. Stepní prostředí osídlily především různé druhy hmyzu, a proto byla v r. 1994 na území bývalého zlatodolu Roudný vyhlášena přírodní památka. Výsypka, kam se ukládala drcená a vyluhovaná zlatonosná ruda, se dnes stala významný nalezištěm vzácného hmyzu.