Snaha snížit podíl namáhavé práce a urychlit výrobu dřevěného uhlí vedla v polovině minulého století k výrobě karbonizačních pecí. Primitivní ruční výroba většinou měla větší výtěžnost, pece však přinesly výrazné zvýšení produktivity práce. Jeden člověk je schopen vypálit 2 pece za týden, tedy vyrobit asi 2 t dřevěného uhlí.

Budoucnost je ve výrobě v retortních pecích. Odpadá roztápění a vychládání, celý proces probíhá kontinuitně v jednom svislém válci. Zařízení je nákladné a složité, ale ze dřeva se využije téměř vše. Mimo dřevěného uhlí se získávají i žádané chemické suroviny, teplo se používá pro vysoušení dřeva před vlastním procesem. Připravuje se dokonce využití plynů pro výrobu elektrické energie. Vše je ovšem řízeno počítačem.